|
|
COVID-19 pandemic in selected Ukrainian media
Kruhlova, Olena ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Pandemie COVID-19 ve vybraných ukrajinských médiích podává přehled ukrajinského mediálního systému se zaměřením na vlastnictví médií a jeho výsledky ve finálních publikacích. Výběrem tří různých typů vlastnictví: soukromá média, provládní média a média vlastněná opozicí jsme se podívali, jak média publikovala články o COVID-19 na samém začátku pandemie. Metodologickým základem této práce byl rámcový výzkum, který má odhalit trendy a způsoby prezentace informací o probíhající pandemii COVID-19 prostřednictvím analýzy titulků ve vybraných online mediálních zdrojích. Výsledky výzkumu rámcování odhalily, že rámce jsou skutečně přítomny v materiálech vybraných mediálních zdrojů na začátku pandemie. Bylo zjištěno, že reprezentace ramců se liší od původních předpokladů. Hlavní objevy odhalily, jak jsou soukromě vlastněná média náchylnější k šíření strachu a rámcům naděje, zatímco politicky propojená média byla statisticky méně náchylná publikovat cokoliv politicky zabarveného. Výsledky studie zdůrazňují důležitost mediální odpovědnosti v době lékařské krize a to, jak si široká veřejnost musí být kriticky vědoma nebezpečí dezinformací, zejména pokud jde o pandemii COVID-19.
|
|
|
Mediální krajina ve Španělsku
Michálková, Helena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Provecho López, Juan Ignacio (oponent)
Diplomová práce "Mediální krajina ve Španělsku" si klade za cíl zmapovat současnou španělskou mediální scénu a aplikovat tak základní rysy a specifika fungování mediálního systému, tzv. modelu polarizovaného pluralismu tak, jak jej ve své knize Systémy médií v postmoderním světě popsali Hallin a Mancini a jehož charakteristiky kromě Španělska přiřazují i dalším zemím jižní Evropy (Itálie, Portugalsko, Řecko, okrajově i Francie). Deskripci samotného mediálního trhu tištěných a audiovizuálních médií předchází rozsáhlé kapitoly věnující se vývoji tištěných médií ve Španělsku od jeho počátků v 17. století až po současnost, mediální legislativě a koncentraci vlastnictví médií. Právě vývoj tisku (a ve dvacátém století i vývoj audiovizuálních médií) se stal pro své výjimečně těsné propojení médií a politiky určující pro dnešní podobu španělské mediální krajiny, a proto je mu v práci věnována největší pozornost. S historicko-politickým vývojem země a neustále se měnícím systémem státního uspořádání je spojena i častá změna legislativy (zejména tiskových zákonů), což Španělsko v tomto ohledu odlišuje od ostatních evropských států. Kapitoly o trhu tištěných a audiovizuálních médií poukazují na relativně slabou tradici čtenosti denního tisku (ve srovnání se zeměmi západní a severní Evropy) a naopak silnou...
|
|
|
Analýza mediálního prostředí v Hongkongu v letech 2005 až 2010
Flanderová, Linda ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se primárně zabývá hongkongským mediálním systémem v letech 2005- 2010 v kontextu se sociálním a politickým vývojem. Jejím hlavním cílem je deskriptivní analýza masových médií v oblasti ve sledovaném období. Práce se dělí na tři části. První část se věnuje hlavním teoretickým konceptům, které se k problematice mediálních systémů vztahují. Významnou roli v analýze současného mediálního prostředí hraje historický vývoj místních médií, takže druhá kapitola se zaměřuje na periodický vývoj lokálního tisku a masových médií od přelomu devatenáctého a dvacátého století až do současnosti. Důležitou část práce tvoří třetí kapitola popisující současná média včetně důkladného popisu novin, televizních a rozhlasových společností, které na území Hongkongu působí. Zmíněny jsou rovněž nejdůležitější hongkongské profesní organizace a zpravodajské agentury. Podstatná část textu se věnuje problematice autocenzury, která je častým tématem celospolečenské diskuse v Hongkongu, jelikož od roku 1997 je Hongkong tzv. Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky.
|
|
|
Řecký mediální systém
Kasperová, Nikola ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá řeckým mediálním systémem a jeho specifiky, popisuje mediální krajinu Řecka a její proměnu ovlivněnou ekonomickou krizí. Teoretická část práce je věnována definici mediálního systému a popisu vývoje jeho zkoumání se zvláštním zaměřením na publikace Čtyři teorie tisku autorů Freda Sieberta, Theodora Petersona a Wilbura Schramma a Systémy médií v postmoderním světě autorů Daniela C. Hallina a Paola Manciniho. V praktické části je nejdříve popsán historický vývoj řeckého mediálního trhu. Na něj plynule navazuje popis současné mediální krajiny Řecka. Práce se zaměřuje na tištěná média, rozhlasové vysílání, televizní vysílání a digitální média včetně sociálních sítí. Charakterizovány jsou také vlastnické struktury řeckých médií. Práce dále pojednává o legislativním rámci fungování řeckých médií a o autoregulačních principech. V dalších částech je pak analyzován vliv ekonomické krize na řecký mediální trh a prognózován budoucí vývoj řeckých médií. Práce částečně vychází z kritérií definovaných D. C. Hallinem a P. Mancinim ve zmíněné publikaci Systémy médií v postmoderním světě a porovnává teze obou autorů s aktuálně získanými daty.
|
|
| |
|
| |
|
|
Výkon povolání novináře v Mexiku - profesionalita, etika a bezpečnost
Bednářová, Aneta ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá vybranými atributy výkonu povolání novináře v Mexiku souvisejícími s etikou, profesionalitou a bezpečností. Práce bere v potaz různé aspekty, které mají na výkon povolání novináře v Mexiku vliv, jako například současná politická a ekonomická situace v zemi či historické souvislosti. Soustředí se na základní deskripci normativního prostředí mexického mediálního systému. Práce zkoumá, jaká je regulace mexické žurnalistiky ze strany státu, jaký je stupeň politického paralelismu, v jakém stavu je samoregulace žurnalistiky a jaké má novinář postavení uvnitř redakce a ve společnosti. Situaci v zemi ovlivňují určitá specifika země, například obchod s drogami, vysoká míra korupce či klientelismus, které zapříčiňují vysokou kriminalitu, a to i v řadách novinářů, a mají vliv nejen na výkon žurnalistické profese, ale na fungování společnosti jako takové. I těm se práce věnuje. Vzhledem ke zmíněným problémům v zemi se práce zaměřuje také na bezpečnost výkonu povolání novináře a hledá příčiny omezené bezpečnosti výkonu tohoto povolání. Praktická část se nabízí pohled mexických novinářů na výkon povolání novináře v Mexiku. Vzhledem k tomu, že je vždy žurnalistika zrcadlem společnosti, poskytuje práce i vhled do fungování mexické společnosti jako takové.
|
|
|
Komparace liberálního a demokraticko-korporativistického mediálního systému v současnosti
Davidová, Barbora ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komparaci mediálních systémů Velké Británie, Irska, Německa a Švédska, a to po vzoru práce autorů Hallina a Manciniho Systémy médií v postmoderním světě: tři modely médií a politiky. Na příkladu těchto čtyř států se snaží zjistit, zda je i v současnosti možné vytyčit zřetelnou hranici mezi systémy médií v liberálních a demokraticko-korporativistických zemích, či zda dochází ke konvergenci mediálních systémů směrem k liberálnímu modelu, jak Hallin s Mancinim předvídali. Práce je dělena na teoretickou část, v níž je představen samotný pojem mediální systém a dále několik rozdílných typologií mediálních systémů s důrazem právě na typologii Hallina a Manciniho, a analytickou část, v níž jsou postupně porovnávány mediální systémy jednotlivých států podle čtyř parametrů: struktury mediálních trhů, míry politického paralelismu, profesionalizace a role státu - každému z těchto parametrů je věnována samostatná kapitola. Práce využívá data získaná z novějších výzkumů, publikací a článků a tato porovnává s daty z původní publikace Hallina a Manciniho. Snaží se přitom co nejvěrněji popsat současný stav mediálních systémů čtyř výše jmenovaných států, a to jak individuálně, tak ve svém souhrnu. V závěru poté práce shrnuje získané poznatky a na jejich základě odpovídá na otázku, zda je...
|
|
|
Mediální obraz brexitu v českém tisku
Volfová, Štěpánka ; Lütke Notarp, Ulrike (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce na téma Mediální obraz brexitu v českém tisku se zabývá tím, jak čeští novináři informují o konkrétní světové události, jaký mediální obraz jí vytvářejí a jaký na ni mají názor. Analyzované období odpovídá roku 2016, kdy proběhlo referendum o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, ve kterém se občané vyslovili pro opuštění Unie. Zkoumaný materiál zahrnuje názorové články, které byly publikovány v roce 2016 v největších českých denících a několika týdenících. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy za použití metody tzv. zakotvené teorie je vytvářen systém kategorií a subkategorií, který odráží témata, která novináři vnímají v souvislosti s brexitem jako klíčová. Ve druhé části výzkumu je zjišťováno, jestli fungování konkrétního mediálního systému má přímý vliv na publikační činnost českých novinářů. K charakteristice mediálního systému jsou používány parametry vymezené v rámci teorie tří modelů médií D.C. Hallina a P. Manciniho. Teoretická část zahrnuje specifikaci pojmu "mediální obraz světa", vysvětluje termín "brexit" a představuje stručnou historii vývoje odchodu Spojeného království z Evropské unie. Teoretická část také obsahuje představení zmíněné teorii tří modelů médií Hallina a Manciho. Z perspektivy této teorie podrobně popisuje fungování českého mediálního systému,...
|
|
|
Řecký mediální systém
Kasperová, Nikola ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá řeckým mediálním systémem a jeho specifiky, popisuje mediální krajinu Řecka a její proměnu ovlivněnou ekonomickou krizí. Teoretická část práce je věnována definici mediálního systému a popisu vývoje jeho zkoumání se zvláštním zaměřením na publikace Čtyři teorie tisku autorů Freda Sieberta, Theodora Petersona a Wilbura Schramma a Systémy médií v postmoderním světě autorů Daniela C. Hallina a Paola Manciniho. V praktické části je nejdříve popsán historický vývoj řeckého mediálního trhu. Na něj plynule navazuje popis současné mediální krajiny Řecka. Práce se zaměřuje na tištěná média, rozhlasové vysílání, televizní vysílání a digitální média včetně sociálních sítí. Charakterizovány jsou také vlastnické struktury řeckých médií. Práce dále pojednává o legislativním rámci fungování řeckých médií a o autoregulačních principech. V dalších částech je pak analyzován vliv ekonomické krize na řecký mediální trh a prognózován budoucí vývoj řeckých médií. Práce částečně vychází z kritérií definovaných D. C. Hallinem a P. Mancinim ve zmíněné publikaci Systémy médií v postmoderním světě a porovnává teze obou autorů s aktuálně získanými daty.
|
host ::
RSS.